Cesta k desateru byla náročnejsi než by člověk čekal. Proč a jak napíšu v samostatném článku. 

 

1. Krmení si nachystám doma. Pokud ne tak jako první po příchodu k vodě. Vlhčím pomalu a opatrně. Trochu suchého vždy nechám bokem. 

 

2. Zapisu si příchod k vodě. Ať mě nikdo nebuzeruje. Postavím si židli a upravím polohu na břehu, ideálně vítr a slunce do zad. 

 

3. Podle terénu připravím vidličky/stojan a prut. Ideálně umistuji prut do vidliček abych ho nepoškodil. Po naplnění krmítka hledám kam nahodit. Zakrmim si lovné místo. Klipovanim vlasce nebo značkou na vlasci. Díky klipu mám vzdálenost danou, pohyb do stran lze nacvičit. 

 

4. Pri nahozu na klip nejdříve potopím vlasec. Poté postavím prut do vidliček a opatrně napínám. Krmítko určitě netáhnu po dně. Dle situace dávám prut špičkou těsně k hladině, na řece naopak nahoru. 

 

5. Při záběru myslet na klip! Silnější ryba urve tenky návazec jako nic. 

 

6. Zdolávám opatrně ale rázně, chci mít prut pořád ohnutý a rybu v kontaktu. 

 

7. Vylovení podběrákem nebo vyháknutí ve vodě je na místě. Ryba je kámoš ale kdyz budu chtít můžu ji sežrat. Nezapomínám zapisovat do povolenky. 

 

8. Nezapomínám dokrmovat lovné místo. Pokud jsem na tomto místě zdolával více ryb není problém se mírne posunout do dálky nebo lehce do strany. 

 

9. Když se nedaří měním nástrahu, místo někdy v extrému i způsob lovu. Vždy ale myslím na to že rybolov je relax. 

 

10. Důkladně si po sobě uklidím!